Sokol Kolovraty - fotbal Praha

Druhý víkend v září nás los zavedl na krátký výjezd k nejbližším sousedům. Oba zápasy jsme sehráli v sobotu, několik hráčů si zahrálo oba zápasy, jen doma v rychlosti poobědvalo. Dopolední zápas v Dubči začal vlažně, většina hráčů na hřišti si teprve zvyká na větší rozměry hřiště a do koncovky se ani jedno z mužstev moc nedostávalo. V naší bráně premiérově za mladší žáky chytal Kuba Uherek a moc hezky vybíhal a sbíral dlouhé přihrávky soupeřů za obranu. Jen jednou neodhadnul vzdálenost a byl z toho vedoucí gól domácích. Na ten navázali domácí ještě jednou brankou, spíš odkop ze souboje nabral trajektorii vzhůru do oblak a zapadnul pod břevno mimo brankářův dosah. My jsme v první půlce neměli moc dát gól z čeho, málo jsme využívali prostor na křídlech a kombinace nebo individuální snaha končila v chumlu ještě daleko od brány. První střelu jsme si zapsali až v poslední pětiminutovce, ale s koncem poločasu se konečně povedla kombinace na pravé straně, po které si Táda navedl balon na střed a na dlouhou tyč snížil. Po Klánovicích to byl už jeho druhý šatňák. V sobotu nám hodně pomohl a začátek druhého poločasu jsme byli aktivnější, přišla i střelba a s ní otočení skóre na tři dva pro nás, pak zase dvakrát skóroval soupeř; podruhé to bylo s naší vydatnou pomocí; a na závěr jsme si nechali tlak, který jsme přetavili ve vyraženou střelu a rohový kop. Ten propadl na zadní tyč, odkud se povedlo vrátit míč před bránu a došťouchnout (nenapadá mě jiný vhodný výraz) za brankovou čáru. Hned z rozehrávky jsme ještě jednou získali míč a vystřelili, rozhodčí nám ještě umožnil zahrát roh, i když už bylo po vyměřeném čase. Balon zase propadnul až na zadní tyč, ale brankou to neskončilo.

Odpolední zápas v Uhříněvsi jsme začali dobře a v jedné z úvodních šancí jsme průnikovkou a dobrým náběhem se zakončením podél brankáře otevřeli skóre. Pak se hra vyvinula tak, že na podobné přihrávky za obranu nebyl z naší strany prostor a zkoušeli jsme střelbu ze střední vzdálenosti a průniky po stranách vápna s přihrávkou pod sebe. To nám ale nevycházelo, střelba byla nepřipravená a nepřesná, přihrávky pod sebe lítaly hlavně vzduchem do rukavic brankáře. A tak nás soupeř potrestal a po hezkém individuálním uvolnění vyrovnal. Do druhé půle jsme si řekli, že je potřeba lépe připravit koncovku, nestřílet centry vzduchem a také roztáhnout hru do šíře hřiště a pokusit se párkrát hru otočit na slabou stranu. Dá se říct, že se většina povedla splnit a po třech proměněných přihrávkách jsme soupeři výsledkově odskočili (povedených bylo víc, ale brankář byl velice pozorný a brána pro nás malá). Poslední gól si zasloužil Adam střelou ze střední vzdálenosti, v zápase byl silný v driblinku, ale zakončení nebo finální přihrávky byly „lehkovážné“ (pozn. – kdo jiný by měl být lehkovážný než děti, je to hra. Ale pokud je to v jejich schopnostech měli by zvládnout situaci na hřišti „vyřešit“ kvalitně. Výmluvy „to nejde..“ s rozhozením rukou nás sráží)

V sobotu 7.9. jsme vstoupili do soutěžní sezony a přivítali céčko Tempa. Tempáci, z nichž někteří nastupují i v celostátní soutěži, byli od začátku jistější a přesnější s míčem. Hned zkraje nám dali sérii branek, od patnácté minuty trochu polevili a my jsme opticky hru srovnali. Zastavil se příděl branek, neztráceli jsme míč okolo vápna a na druhém konci hřiště jsme se snažili napadáním ve větším počtu hráčů donutit soupeře k chybě při rozehrávce, ale tempáci byli stále jistí. Do druhého poločasu jsme šli s velikým výsledkovým mankem a také s odhodláním odehrát jej lépe, alespoň jako posledních patnáct minut půle první. To se nám dařilo a tak jsme se už konečně taky dostali ke koncovce, dali jsme dvě branky, první po kombinaci ve středu hřiště, druhou po průnikovce do vápna, kde Filip vyloženě uspal obránce a po dvou vteřinách stání nad míčem šel do kličky, kterou obránce vyřešil faulem – penalta. Na konci jsme zase trochu vypadli a taky někteří z tempáků, kteří vypadali, že obvykle moc góly nedávají, vycítili možnost vylepšit si statistiky a navýšili rozdíl do konečné podoby.

V neděli k nám přijel soupeř z Klánovic, v našem dresu nastoupili kluci z 2008 a 2009. První čtvrthodinka byla oťukávací, oběma týmům se nedařilo jít dopředu, hosté spoléhali na delší přihrávky, které sbíral oproti sobotě jistější Filip ve spolupráci s obránci. U nás vázla kombinace, přihrávky nebyly dost rychlé a tak jsme často končili v soubojích a nepřipravili jsme si pozici pro zakončení. Pak přišla nejlepší pasáž soupeře, po rohu byli u nás ve vápně v dostatečném počtu a jedna z přihrávek prošla celým vápnem až na zakončujícího útočníka. Dlužno podotknout, že z rohu byli klánovičtí nebezpeční ve vzduchu, jejich kapitán má výšku i timing na hlavičkování, obě tyto přednosti ostatně uplatňoval i v jeho dominantní zápasové činnosti – defenzivě. Prakticky vzápětí soupeři vyšla i jejich druhá zbraň – dlouhá přihrávka a přehození přes vyběhnuvšího brankáře, útočník to vyřešil skvěle. Z naší strany to opět bylo o kombinaci do plných, málo střel z větší vzdálenosti a zblízka dokázal brankář vyrážet. Naše pološance se tak omezily na závary po rozích. Větší příležitosti měl soupeř po dlouhých přihrávkách, ale drobný útočník číhající na naší polovině už žádnou nedokázal vyřešit. Náš gól nakonec přišel až v samém závěru první půle po ne úplně povedené střele a nepřesvědčivém zákroku gólmana. Druhý poločas pokračoval naším držením míče s ojedinělým přerušením dlouhou přihrávkou klánovických a několika rohy. Vypracovali jsme si dost závarů (radši bych napsal střeleckých příležitostí, ale vždy trochu chybělo), scházela střelba. Až do samého konce se kluci snažili o vyrovnání, bohužel bez úspěchu a tak po závěrečném hvizdu mohli slavit hosté.

Vstup do jarní sezony už mají za sebou i oba týmy mladších žáků. Vzhledem k tomu, že mají v soutěži jen devět soupeřů, tak se tento víkend už překlopí do poslední čtvrtiny. „Áčko“ už v několika zápasech zimní ligy dokázalo nastřílet branky a v prvním čtyřech jarních kolech narazilo ve třech zápasech na týmy ze špičky tabulky. V prvním zápase v Klánovicích se klukům dařilo herně a ve vyrovnaném zápase dlouho vedli, soupeř nakonec vyrovnal a na konci mohl i vstřelit vítěznou branku. Remíza s týmem, který nám na podzim nadělil desítku, potěšila a v dalším zápase jsme vrátili podzimní porážku týmu z Dubče. Ve třetím zápase v Hrdlořezích nám chyběli některé tradiční opory, které pomáhali starším žákům. Sehráli jsme hezký vyrovnaný zápas, který kluky vtáhnul a odehráli ho naplno. Výsledkem byla další remíza, v poslední minutě mohl padnout gól na obou stranách, prohrát by bylo pro oba týmy kruté. Minulý týden jsme opět vrátili porážku z podzimu, tentokrát béčku Újezda nad Lesy. Vyšla nám hlavně první půlka, góly střelami z dálky a do prázdné branky po přihrávkách „pod sebe“. „Béčko“ začalo těžkým zápasem na Vyšehradě, ve druhém zápase doma s Podolím se nám nedařilo vyvinout dostatečné úsilí a naše hra byla spíš přípravková. Na větším hřišti jsme byli ztracení a nedokázali jsme se dostat z chumlu. Ve třetím zápase v Kyjích už to bylo lepší, dravější a odměnou bylo vítězství. V zatím posledním zápase jsme doma přivítali Cholupice, soupeř nás od začátku přitlačil a vypadalo to na další spíš přípravkový zápas. Stálo při nás štěstí a dostali jsme gól až na konci poločasu a hlavně jsme postupem času byli aktivnější při získávání míče i při našem útočném snažení. Celkem vyrovnaný stav držel kluky v koncentraci až do konce zápasu a výkon a zaujetí ve hře je příslibem zejména pro příští sezonu, protože v béčku jsou hlavně kluci z mladšího ročníku.

MLADŠÍ ŽÁCI A

KLÁNOVICE – KOLOVRATY           2.2

KOLOVRATY – DUBEČ                    4:2

HRDLOŘEZY – KOLOVRATY           4:4

KOLOVRATY – ÚJEZD N/L             7:1

MLADŠÍ ZÁCI B

VYŠEHRAD – KOLOVRATY             15:1

KOLOVRATY – PODOLÍ                  0:7

KYJE – KOLOVRATY                         1:4

KOLOVRATY – CHOLUPICE           4:7

S malým zdržením malé info ze soustředění.

Všem se tu líbí, kdyby ne…už by byli doma.  Máme 21 „zdravých “ hráčů kteří jsou rozděleni „zdravě “ do pokojů a do tréninkových skupin. K trenérům se zatím… žádné stížnosti od hráčů nedostali, tak je celý tým v pohodě.

Odehráli jsme díky „šéfovi“ už 2 PU a výsledek jako i předvedená hra, zůstavá raději utajená

Strava – hlad máme málokdy…

Dnes dešťivý den s večerní oslavou narozenin a fanděnim u TV našim borcům z repre.

Ukončení soustředění zatím v plánu, dle plánu na neděli.

Konec hlášení

Lukas, Tom, Petr